3. Zaira: Pohřebiště

30. ledna 2013 v 23:08 | Respira |  Pohádky na dobrou noc
Koukám, že každá následující kapitola je pořád delší a delší :) Tak snad vás to neodradí.


Zaira: Pohřebiště

''Dělejte, vstávejte! Tohle musíte vidět!'' Probudí mě Gabův hlas. Podívám se na něj a uvidím, jak se sklání nad lidským tělem. Cože?! Lidské tělo? Mají tu ležet psi a ne lidé. Vyskočím na nohy a běžím k němu.
Gab stojí nad mužem s proseknutou páteří. ''Toho jsem včera zabila. Ale jako psa. Co to kurva je?'' Mezitím k nám dojde i Erich. ''Kožoměňci. Berou na sebe podobu psa, protože je takhle někdo pustí do vesnic. Většinou to jsou lidé, kteří nemají kde bydlet. Jako psů se jich někdo ujme, protože si myslí, že to budou hlídači. Jim to stačí. Dostávají nažrat a mají kde bydlet.''
''No dejme tomu, ale co by dělali s temným? K čemu ho chtějí? Pochybuji, že na žrádlo.'' Erich se na mě podívá. ''To nevím, ale musíme to zjistit.'' Gab se kouká střídavě na nás a na mrtvolu u našich nohou. ''Nejdříve bychom je ale měli spálit. Kotě, ty rozdělej oheň a my je tam nanosíme.''
Dřeva tu máme naštěstí dost. A včerejší uhlíky ještě žhnou. Prohrábnu je a přiložím malé klacíky. Gab s Erichem mezitím nosí těla ke mně. Je jich sedm. Pět mužů a dvě ženy. Jsou nazí, takže budou špatně hořet. Dojdeme tedy ještě pro nějaké suché dřevo. Když máme jistotu, že shoří, posbíráme své věci, nasedneme na koně a jedem pryč.
Tentokrát po nich zbyly stopy. Vydáme se podle nich. Erich jede před námi a já s Gabem o kus za ním. ''Kotě, jak to že jsem se z toho dostal? Ten čokl mě kousl dost hluboko. Pokud bych to přežil, nebyl bych schopný nejméně dva dny, něco dělat. Když jsem se ale na tu ránu pak podíval, byla úplně zatáhlá. Pořád mě to dost bolí, ale už nekrvácí, když udělám prudký pohyb. Jak to?'
Věděla jsem, že se zeptá. ''No, víš… Erich ti dal svou krev, aby ses uzdravil. A mě potom taky.'' Kouká na mě, neschopný slova. ''Chceš mi říct, že to udělal jen tak? Nic za to nechtěl?'' Sklopím oči a podívám se jinam. Nechci mu říct pravdu. ''Co za to chtěl! Řekni mi to.'' ''Hádej! Celý večer o tom mluvil.'' Vyjedu na něj.
Cítím na sobě jeho pohled. Podívám se na něj. Ve tváři má kamenný výraz, oči mu ale žhnou vztekem. ''Tys to udělala! Víš co sis tím způsobila?'' ''Samozřejmě! Copak si myslíš, že budu čekat jestli to přežiješ nebo ne? A co jsem si způsobila?'' Zařvu na něj. Jsem naštvaná a nic nechápu.
''Pořád lepší, než abys skončila pod ním.'' Teď řve i Gab. ''Sakra! Vysvětlíš mi to už? Co jsem udělala?'' Tohle skončí špatně. Vím to. ''Jakmile jednou vlezeš do postele s temným, už z ní nevylezeš. Nevím co je to za sračku, která to způsobí. A nevím jak to bude působit na tebe, ale jelikož ti dal i krev, zřejmě to působit bude.'' '' Chceš mi jako říct, že když jsem si s ním jednou zašukala, už budu pořád?'' Gab se na mne podívá s výrazem: Konečně ti to došlo. ''Jo, dokud jeden z vás neskončí pod kytkami.'' Kurva! Tohle mi tak chybělo. Sakra! Co budu dělat? Najednou mi něco dojde. ''Jak tohle všechno víš?'' Zeptám se Gaba. Ten na mě vrhne zlostný pohled a pobídne koně. To si s Erichem vyřídím. A s Gabem taky. Něco mi tají.
Stopy nás zavedli k jeskyni. Jsou tu psí i lidské otisky nohou. Jeskyně je už prázdná, ale zřejmě odešli ve spěchu. Jsou tu poházené nějaké hadry a jiné věci. Všude je krev. Krev a kosti. Kosti patří zvěři. Našli jsme ale i lidskou kostru. ''To byl člověk ne elf. Na elfa je tělo moc malé.'' Řekne Erich.
Porozhlédnu se kolem. Všude se válí kosti nebo zpola ožraná těla zvířat. ''Museli tu nějaký čas být. Je tu moc mrtvol na to, aby tudy jen prošli. Jak je budeme teď hledat?'' ''To nevím. Můžeme zkusit jet podle stop, ale je jich tu tolik, že nám bude chvíli trvat, než najdeme ty správný.'' Ozve se Gab. ''Myslím, že bychom měli jet podle lidských stop. Jestli měli sebou nějaké věci, asi těžko je budou držet v zubech.'' Oba na souhlas pokývali hlavou.
Každý jsme se rozešli na jinou stranu a hledali největší počet stop. ''Tady!'' ozev se Gab. Dojdeme k němu. ''Tak to zkusíme. Když tak se vrátíme.'' Řeknu a zamířím pro koně.
Po čase zjistíme, že jsme si vybrali správně. ''Jak daleko asi budou? Pokud odešli večer, mají docela náskok. Jenže oni jdou po svých mi máme koně.'' Zeptám se. ''Co já vím.'' Odsekne Gab. '' Co ti je? To tě tak sere to, že jsem šukala s Erichem?'' Zeptám se ho. ''Ne, nesere. Proč by taky? Ty sis to všechno posrala. Ty budeš muset celý život šukat s elfy, ne já.''
To snad není pravda. Hlavně že na šukání jsem mu dobrá. ''Stál aspoň zato?'' Zeptá se s výsměchem v hlase. ''Tys to asi ještě nepochopil, ale já to udělala kvůli tobě! A jediné co z toho mám, je to, že jsi naštvaný a že se mi směješ. Taky jsem se na tebe mohla vysrat a nechat tě tam. Zařvu na něj. Tohle už vážně přehnal. ''A ano, byl lepší něž ty.''
''Hele vy dva! Nemohli byste už toho nechat?'' Řekne Erich a otočí se k nám. Vražedně se na něj podívám. ''Sklapni! Všechno je to kvůli tobě! Proč si mi neřekl, co se stane, když se s tebou vychrápu?'' Erich nejdříve dělá, že neví o čem mluvím. Pak to ale vzdá. ''Kdybych ti to řekl, nikdy bys na to nepřistoupila. A já tě chtěl dostat pod sebe.'' Odpoví s úsměvem. ''Nejraději bych tě zabila. Dá se to zrušit?'' ''Ano, ale ani jeden způsob nepřipadá v úvahu.''
''Proč?'' ''Zaprvé, by ses musela zabít. A to ti nedovolím. Jsi příliš dobrá. A zadruhé, bych se musel zabít já. A to také neudělám. Jediná možnost by byla, že by ses vyspala s jiným elfem. To bys pak byla svázaná s ním.''
Tohle musím rozdejchat. Fajn! To bude dobrý. Do prdele! Kurva! ''Jak často s tebou budu muset spát?'' Prosím, ať je to tak jednou za týden. ''Asi jednou za dva dny.'' Na Erichovi bylo jasně vidět, jak se na to těší. ''Cože!? To nemyslíš vážně! Kurva!''
Ještě nějakou dobu se hádáme, když se z lesa vynoří elfka. Je krásná. Vypadá jako Erich. Akorát v dámské verzi. Oči má trochu světlejší než on, ale pořád jsou zářivě zelené. I přes její krásu je vidět, že je zabiják. Má pohled vraha, který dokáže dobře skrývat. Všechny nás přelétne pohledem.
''Sice nevím, co máte v plánu. Ale jste slyšet hodně daleko.'' Odvětí elfka. ''Děkujeme za upozornění Isico. Ale co tu pohledáváš?'' ''Jela jsem do Vinehradu s Rainerem. Rozhodly jsme se přespat v lese. Rainer rozdělal oheň a já šla lovit. Když jsem se vrátila, Rainer nikde nebyl. Našla jsem akorát mrtvého obřího psa. Všude bylo spousta krve, ale Rainer nikde. Vydala jsem se ho tedy hledat. A stopy mě zavedly sem. A co tu děláte vy?''
''Já jsem byl také s jedním elfem na cestě do města. Odešel jsem hledat dřevo a když jsem se vrátil, nikde nebyl. O kousek dál jsem našel krev. Pak jsem si přivedl tyhle dva, aby mi ho pomohly najít. Čekali jsme do rána. Večer nás ale přepadli ti psi. Ráno jsme pak zjistili, že to jsou kožoměňci. A kus odsud přespávali.'' Vylíčil Erich stručně.
''Takže ho také hledáte. V tom případě se k vám přidám. Kam jedem?'' Isica měla jasno. Najednou si uvědomí, že tu není jen Erich a ona. Podívá se na Gaba a olízne si rty. Chvíli ho pozoruje. Pak se zaměří na mě. Když pozná co jsem, překvapeně vydechne. ''Co jsi zač?'' Zeptá se stejně jako Erich.
''Kříženka mezi člověkem a temným. Víc nevím.'' Na tohle jsem zvyklá. ''Vypadáš jako mi. Až na barvu očí. Všichni temní mají různé odstíny zelené, ty je máš ledově modré. Úchvatné.'' ''Pojedeme?'' Zeptá se Gab.
Všichni pobídneme koně a pokračujeme v cestě. Brzy se stopy objevovaly zřetelněji a začalo jich přibývat. Zanedlouho dorazíme k cíli. Koně necháme v dostatečně bezpečné vzdálenosti. Dál pokračujeme po svých. Elfové jdou vpředu a my s Gabem za nimi. Dojdeme k vyvýšenině. Přikrčíme se a podíváme se pod sebe.
Na louce pod námi je asi třicet dospělých. Muži i ženy. Kolem se motá pár dětí. Všude jsou poházené zvířecí kosti, mršiny a další neidentifikovatelné věci. Šíleně to tu páchne. Děti si na kmeny stromů malují krví. Kousek od vchodu do jeskyně, kde zřejmě spí, je několik hrobů. Jsou poměrně čerstvé. Z jednoho dokonce kouká ruka.
Najednou se strhne hádka mezi muži. Nakonec stojí v kruhu všichni a o něčem se dohadují. Pak dva muži odejdou do jeskyně. Vrací se s těžce zraněným mužem. Odněkud přijdou další dva muži a dva obrovští psi. Muži vedou svázané elfy. Psi jdou vedle nich a nespouštějí z elfů oči.
Erich i Isica se napnou a zavrčí. Mezitím došli se svázanými elfy k polomrtvému muži. Elfové mají několik hlubokých řezných ran. Jsou pohublí a špinaví. Oba je donutí padnout na zem. Jednomu z přihlížejících se v ruce ocitne nůž. Přistoupí k nejbližšímu elfovi, vezme ho za ruku a několikrát ho řízne přes žíly. Těžce zraněného muže nadzvednou a nechají mu krev stékat do úst. Když pořezaný elf omdlí ze ztráty krve, udělají to samé druhému.
Erich se začal pomalu zvedat. Okamžitě jsem ho připlácla k zemi. ''Vypadneme odsud. Večer nebo zítra ráno se sem vrátíme a zabijeme je.'' Řeknu a začnu se pomalu plížit zpět. Vrátili jsme se ke koním. Erich i Isica zuří a nadávají něco v jiné jazyce. Já jsem si zkoušela promluvit z Gabem, ten mě ale neposlouchal.
''Zítra ráno, ještě před úsvitem, tam vtrhneme. Jsme čtyři. Jich je přes třicet. A navíc se můžou přeměnit ve vořechy. Snad se nám podaří zabít jich co nejvíce ve spánku. I tak to bude pěkně o hubu.'' Oznámí nám Erich. ''Teď bychom se měli vyspat. Zítra musíme být ve střehu.'' Řekne Isica. Erich se na mne podívá. Je mi jasné co chce.
Dojde ke mně a řekne: ''Co si takhle užít? Třeba máme poslední možnost.'' Podívám se na Gaba. Všechno slyšel a teď se na Ericha vztekle mračí. ''Tak fajn.'' Odpovím. Pořád se ale dívám na Gaba. Ten se zamračí ještě víc. Erich mě popadne kolem pasu a vede o kousek dál.
Strhá ze mne veškeré oblečení. Ze sebe také. Zvedne mě, takže mu omotám nohy okolo pasu. Opře nás o strom. Za chvíli se začneme pohybovat v pravidelném rytmu. Když jsem s ním šukala poprvé, neuvědomila jsem si ten krásný pocit. Bylo to něco úplně jiného, než když se ukojí chtíč. Tohle bylo nepopsatelné. Teď už jsem chápala, co tím Gab myslel, že s ním budu muset spát pořád.
Když jsme byli úplně vyčerpaní a uspokojení, oblékli jsme se. Já se vydala zpět ke koním a Erich šel ještě obhlédnout okolí. Vrátím se na louku a najdu tam Gaba s Isicou. Úplně nahé a propletené na zemi. ''Co to kurva…?'' Gab se na mne podívá. Nejdřív to vypadalo jakoby se styděl, pak ale jeho výraz vystřídal jiný, který jasně říkal: To máš za to. Když můžeš ty, můžu i já. Ještě chvíli na ně nevěřícně zírám, poté se otočím a jdu si lehnout.
Ráno, jsme vstali opravdu hodně brzy. Zkontrolovali jsme si zbraně, zopakovali plán a šli na věc. Tentokrát obejdeme vyvýšenou plošinu. Dostaneme se mezi stromy vedle jeskyně. Nikde není žádná stáž ani hlídka, což je další bod pro nás. Někdo spí uvnitř, někdo v ústí jeskyně. Ty musíme zabít jako první. Erich s Isicou jdou jako první. My z Gabem se držíme vzadu, přeci jen elf je elf.
Dojdeme k těm, co leží na kraji. Erich už začal podřezávat hrdla. My ostatní jsme se brzy přidali. Podařilo se nám zabít asi deset lidí, než se jeden vzbudil a zařval. Ti co doteď spali, okamžitě vyskočili na nohy. Někteří z nich se začali měnit. ''Ven!'' Zařvu. Kdybychom zůstali uvnitř, bylo by to pro nás těžší.
Vyběhneme ven. Několik psů se už za námi rozběhlo. Velký šedý pes skočil na Isicu. Ta to ale čekala, napřáhla meč a pes se na něj nabodl. Mezitím se do nás pustili další. Po mě skočil rezatý jako liška. Byl hodně rychlý. Nestačila jsem dostatečně uskočit. Zuby se mi zahryzl do nohy. Sekla jsem mu po páteři, ale on se vyhnul, takže meč ho zasáhl jen do boku. Vycenil na mne zuby a pomalu se přibližoval.
Kvůli prokousnuté noze, jsem kulhala. Rezatý opět skočil. Taktak jsem se přikrčila. Pes mě přeletěl a já mu tak rozpárala břicho. Meč se zabořil hodně hluboko, takže na mě začali padat psí vnitřnosti. Byla jsem celá od krve, šíleně mě bolela noha, ale musela jsem pokračovat dál.
Připlížila jsem se k velkému bílému psovi. Všiml si mě, až na poslední chvíli. Bylo už ale pozdě. Sekla jsem mu po zadních nohách. Zavyl bolestí a skácel se k zemi. Rozpřáhla jsem se ještě jednou. Tentokrát jsem mířila na páteř. Psovi skoro odletěla hlava. Otočím se. Nestihnu však nic udělat. Dopadne na mne pes. Ležím pod ním, neschopná pohybu. Vidím, jak se přibližuje tesáky. Nemůžu nic udělat. Smrt je blízko.
Tlama však neskousne. Odnikud se vynořila Isica a usekla psovi hlavu. ''Díky… Pozor!'' Zařvu. Je už ale pozdě. Jeden ze psů se přiblížil a zakousl se Isice do krku. Shodím ze sebe bezhlavé tělo psa. Kopnu do boku psa, který zabil Isicu, až se ozve prasknutí žeber. Pes zakňučí a ožene se po mě. Na to jsem ale čekala a nechala ho, ať se nabodne na čepele meče.
Podívám se po dalším a zjistím, že už žádný není. Erich právě dodělal jednoho a Gab už se také blíží ke konci. Porozhlédnu se po krvavé louce. Všude jen krev, mrtvá těla a zase krev. Erich s Gabem dojdou ke mně. Také se podívají na krvavou lázeň. ''Kde je Isica?'' Zeptá se Gab. Ukážu za sebe na skoro bezhlavé tělo Isici.
''Jdeme pro ty vězněné elfy, ne?'' Řeknu. Erich jen pokývá hlavou. Vejdeme do jeskyně. Projdeme jí až na konec. Tam najdeme oba elfy a jednoho člověka. Jakmile nás uslyšel, otočil se a promluvil: ''Jdete pozdě. Zabil jsem je. Prolévali jste krev zbytečně.'' Erich strašlivě zařve a rozběhne se k člověku. Ten ale neváhal a sám si vrazil nůž do srdce. Erich mu už jen usekl hlavu. Pak zkontroloval elfy. Byli mrtví.
Vyšli jsme ven a zamířili ke Gabovi. ''Co teď? To, kvůli čemu jsme sem šli, nemáme.'' Řekne s pohledem na mrtvou Isicu. ''Nevím. Asi se vrátíme. Tady to necháme tak jak je. Zvířata je sežerou. Pokud chcete kopat, můžeme je pohřbít. Bude to ale trvat dlouho. Spálit je také nemůžeme, protože krev je ještě čerstvá. Takže nebudou hořet.'' Odpoví Erich. Podívám se na Gaba. ''Myslím, že pojedeme. Už když jsme sem přišli, tak to tu vypadalo jako pohřebiště. My jsme jen přidali další mrtvoly.'' Řeknu.
Došli jsme ke koním. Převlékli se, nasedli a pomalu jsme se vydali na cestu zpět. Nějakou dobu jsme jeli mlčky. Pak se ozval Erich. ''Gabrieli, zdálo se mi to nebo jsi opravdu šukal s Isicou?'' ''Jo, proč?'' ''No, já jen, že si spal s elfkou. Sice je mrtvá, ale nezabila se sama. Což znamená, že s elfy budeš muset spát. A jelikož není poblíž žádný jiný elf než já…''
Gab prudce zastaví koně a otočí se na Ericha. ''To snad nemyslíš vážně! To mám jako šukat s tebou!?'' Erich se temně usměje a odpoví: ''Vidíš tu snad nějakou elfku? Já bych řekl, že ne. Takže ano, budeš muset šukat se mnou. Stačí ale, když mi ho…'' ''Zmlkni kurva!'' To jsem už nevydržela a vyprskla smíchy. Gab se na mě dotčeně podíval, pobídl koně a uháněl napřed.
''Hele Erichu, nešlo by to ve třech? Jelikož jsem taky závislá na sexu s elfem, tak bychom si mohly dát trojku, ne?'' Erich se zamyslel. ''To by možná šlo, ale stejně b…'' ''Dobře, dobře. To stačí. Nepotřebuji vědět, co spolu budete dělat. Radši pojedeme, ne? Ať se nám neztratí.'' Erich je přikývnul a už jsme uháněli za Gabem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Gabriel Gabriel | 31. ledna 2013 v 21:30 | Reagovat

Děláš si ze mě srandu? :D ten konec hej :D :D :D

2 Respira Respira | 31. ledna 2013 v 21:53 | Reagovat

[1]: Nedělám xD ... Ten konec je naprosto suprovej. Poved se mi, že? xD :D

3 Gabriel Gabriel | 1. února 2013 v 0:04 | Reagovat

Ten konec je fakt libovej! hej fakt sem to zažraně četl a pak takovej výbuch smíchu? :D

4 Respira Respira | 1. února 2013 v 8:05 | Reagovat

[3]: Přesně, to jsem měla v plánu xD.... Ti pak napíšu na mail kvůli té 4. kapitole xD

5 Gabriel Gabriel | 2. února 2013 v 13:01 | Reagovat

Napiš mi :) Fakt smekám, ale :) Čtu to na tom mobilu cestou z práce..usmívám se nad tim jak je Gab nasranej a pak tohle :D lidi ve vlaku na mě trochu divně zírali, ale já se tlemil dál :D

6 DeeDee DeeDee | Web | 2. února 2013 v 14:27 | Reagovat

[5]: hele kdybys viděl, co vyvádíme ve vlaku my, teda spíš já, tak bys nejspíš... já nevim padl smíchy... jednou se nám stalo že se nám člověk tak smál, že spadl ze sedadla.... xDDDDDD

7 Respira Respira | 2. února 2013 v 17:26 | Reagovat

[5]: Dneska ti napíšu xD já se na tom plaviila, už když jsem to psala. Pak jsem šla rovnou do postele a pořád jsem se ještě smála. xD

[6]: Spadl ze sedadla?? O tom nic nevím xD já si pamatuju jen toho, co řikal, že si nás natočí. Protože Petˇa nám řekla tu svojí teorii o vzniku světa xD

8 DeeDee DeeDee | Web | 2. února 2013 v 18:03 | Reagovat

[7]: on se tam válel po zemi... teda spíš se podpíral rukou o podlahu aby se nenatáh... tos neviděla??? =DDD ale Péťa dobře zabíjela =DDD

9 FallenAngel FallenAngel | Web | 28. března 2013 v 23:22 | Reagovat

Tak ten konec mě šíleně rozsekal. xDDD
No, tak fajn, co k tomu říci, povídka se opět povedla. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Night Huntress by Jeaniene Frost

Night Huntress od Jeaniene Frost Night Huntress by Jeaniene Frost Night Huntress by Jeaniene Frost
Vampire Academy by Richelle Mead Dům noci od PC Cast & Kristin Cast House of Night by P.C. Cast & Kristin Cast Nightshade by Andrea Cremer Mercedes Thompson Patricia Briggs Halo Alexandra Adornetto


VŠECHNY STAMPS-KY BYLY STAŽENY ZE STRÁNKY deviantart.com

Kuroshitsuji Stamp by AnDarkPrincessKuroshitsuji stamp by rikuwolfstamp: Grell has a nosebleed by Isi-DaddyUndertaker Stamp 2 by KitWolfrenBleach Stamp by Princess-Mer-TigerzStamp - Bleach: Hiyori 2 by SuxinnBleach stamp 2 in motion by SnapesImpBleach stamps : Yoruichi by Kyone-hYachiru Stamp by Anatha-HimeGin Ichimaru Stamp 4 by omnicatbusYoung byakuya stamp by TkaczkaBLEACH - Ginran Stamp by WarrayfinsonBLEACH - Ulquihime Stamp by WarrayfinsonBleach Ichigo stamp by OtomeNishikiukitake by meimei-stampsRyuk Death Note Stamp by NeyjourDeath Note Stamp by MoliskiDeath Note stamp - Light by rileymaifairy tail stamp by HavickTheLionStamp - Fairy Tail 02 by Kaki-GraphicsNatsuxLucy - stamp 2 by Hele-JaguarSOUL EATER by 80avatarfan80Soul Eater Stamp by WK580iSoul Eater Stamp by AlClairKiritoxAsuna Stamp by ShiyuiStampfemenina3 by ScarlettVampyMirai Nikki stamp by luckygirlmarinaCreepy Anime Grins Stamp by Sesshy-kunJohto Starters by azianwolfdollPikachu pimp slap stamp by xselfdestructiveElfen Lied 1.0 by deathshadow7127I_love_manga-stamp by kluska-chanDO NOT FAVE - I Love Anime by stamps-clubI Love Anime Stamp by LiMT-Art

Bleach Stamp -Espada OP- by ice-fireBleach Stamp -Ichigo_Hichigo- by ice-firestamp 03 by love-rikaUlquiorra Stamp XII by DarknessMyrkurByakuya and Yachiru- Stamp by kairiSparda